|
|
Imunomodulační vlastnosti helminty produkovaných molekul a jejich efekt při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních
Moravcová, Johana ; Šmídová, Barbora (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí helminti produkují exkrečně/sekreční produkty (ESP), které ovlivňují imunitní systém hostitele, aby zabránily poškození nebo vyloučení parazita. V pro jejich imunomodulační potenciál jednotlivé molekuly ESP předmětem výzkumu léčby autoimunitních a chronických zánětlivých onemocnění. Mezi onemocnění, které jsou v kontextu zkoumána, patří ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza, diabetes 1.typu, revmatoidní plejády helmintů a jejich imunomodulačních molekul stojí za hlavním účinkům těchto molekul na imunitní systém hostitele se řadí ovlivnění funkce dendritických buněk a makrofágů, ovlivnění produkce cytokinů a snížení Th1 imunitní odpovědi, což většin zmírnění příznaků nemoci. Podle současného stavu poznání zatím není jisté, jak budou molekuly fungovat při léčbě pacientů a jestli budou mít stejný účinek i při dlouhodobém podávání. Navzdory tomu díky výzkumu jejich využití při léčbě autoimunitních a chronických onemocnění vzniká řada slibných kandidátů na léčiva. Klíčová slova: helminti, imunomodulační molekuly, autoimunitní onemocnění, alergická onemocnění, terapie, profylaxe
|
|
|
IL-25 jako nový terapeutický cíl u léčby alergických onemocnění
Lišková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Boháčová, Pavla (oponent)
Interleukin (IL) 25 patří mezi prozánětlivé cytokiny podporující buněčnou odpověď typu Th2. Jeho alternativní název je IL-17E a společně s dalšími 5 členy patří na základě podobnosti aminokyselinových sekvencí do cytokinové rodiny IL-17. Zdrojem a cílovými buňkami IL-25 jsou mnohé typy buněk. IL-25 není produkován pouze různými druhy imunitních buněk, ale na jeho produkci se podílí i epiteliální a Panethovy buňky. Jeho receptory tvoří heterodimery složené z 2 podjednotek - IL-17RA a IL-17RB. Oba receptorové proteiny jsou pro IL-25 zprostředkované aktivity vyžadovány a vyskytují se i u jiných členů rodiny IL-17. IL-25 hraje mimo jiné důležitou roli v alergiích - jedné z nejčastějších nemocí obyvatel vyspělých zemí. Cytokin IL-25 je zkoumán především v souvislosti s astmatem. Opomenout však nelze další velmi časté typy alergií, mezi které patří např. potravinové alergie, atopická dermatitida a alergická rýma. I v těchto případech je úloha IL-25 nezanedbatelná a studovaná. Na základě poznatků o biologii IL-25 a jeho roli v alergiích může být právě onen cytokin významným terapeutickým cílem při léčbě alergických onemocnění. Jednou z možností je například použití neutralizační protilátky a následné blokování aktivity IL-25. Klíčová slova: interleukin-25, cytokiny, alergická onemocnění, zánět, astma, Th2...
|
|
|
IL-25 jako nový terapeutický cíl u léčby alergických onemocnění
Lišková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Boháčová, Pavla (oponent)
Interleukin (IL) 25 patří mezi prozánětlivé cytokiny podporující buněčnou odpověď typu Th2. Jeho alternativní název je IL-17E a společně s dalšími 5 členy patří na základě podobnosti aminokyselinových sekvencí do cytokinové rodiny IL-17. Zdrojem a cílovými buňkami IL-25 jsou mnohé typy buněk. IL-25 není produkován pouze různými druhy imunitních buněk, ale na jeho produkci se podílí i epiteliální a Panethovy buňky. Jeho receptory tvoří heterodimery složené z 2 podjednotek - IL-17RA a IL-17RB. Oba receptorové proteiny jsou pro IL-25 zprostředkované aktivity vyžadovány a vyskytují se i u jiných členů rodiny IL-17. IL-25 hraje mimo jiné důležitou roli v alergiích - jedné z nejčastějších nemocí obyvatel vyspělých zemí. Cytokin IL-25 je zkoumán především v souvislosti s astmatem. Opomenout však nelze další velmi časté typy alergií, mezi které patří např. potravinové alergie, atopická dermatitida a alergická rýma. I v těchto případech je úloha IL-25 nezanedbatelná a studovaná. Na základě poznatků o biologii IL-25 a jeho roli v alergiích může být právě onen cytokin významným terapeutickým cílem při léčbě alergických onemocnění. Jednou z možností je například použití neutralizační protilátky a následné blokování aktivity IL-25. Klíčová slova: interleukin-25, cytokiny, alergická onemocnění, zánět, astma, Th2...
|
|
|
Role myeloidních dendritických buněk u alergických onemocnění
Navrátilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Dendritické buňky (DC) hematopoetického původu lze rozlišit na buňky pocházející z myeloidní (mDC) a lymfoidní linie. DC obou větví jsou schopné pohlcovat antigeny, jejich vzorky předkládat T- lymfocytům a polarizovat imunitní odpověď. DC lymfoidní linie jsou specializované na boj s viry a jsou důležitým zdrojem interferonu alfa. MDC, které s antigeny přicházejí do styku jako jedny z prvních buněk, mají důležitou úlohu v alergiích, které jsou aktuálním problémem. Alergie je definovaná jako nepřiměřená imunitní odpověď na neškodné antigeny vnějšího prostředí a mezi nejčastější alergická onemocnění patří astma, alergická rýma, atopická dermatitida a potravinové alergie. Tato práce se zaměřuje na roli mDC v patogenezi alergických onemocněních a jejich možné využití při léčbě. Dále tato práce popisuje rozdíly mezi zdravými a alergickými jedinci z hlediska funkčních změn mDC a na rozdíly mezi zralým a nezralým imunitním systémem. Klíčová slova: dendritické buňky, alergická onemocnění, cytokiny, novorozenecký imunitní systém
|
|
|
Alergická onemocnění ve vztahu k rizikovým faktorům životního stylu u dětí mladšího školního věku v Karlovarském kraji
RYBOVÁ, Eliška
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila: {\clqq}Alergická onemocnění ve vztahu k rizikovým faktorům životního stylu u dětí mladšího školního věku v Karlovarském kraji``, neboť se domnívám, že alergie představují aktuální problém, který vzhledem ke své povaze, ovlivňuje nejen děti, ale i celou naší společnost. Cílem práce bylo zjistit, jak se podílí vybrané faktory životního stylu na výskytu alergií u dětí mladšího školního věku v Karlovarském kraji. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je tvořena ucelenými teoretickými poznatky z oblasti alergologie, které mají za úkol nastínit předpoklady pro rozvoj alergií, výskyt alergií v průběhu života, nejběžnější alergická onemocnění a jejich následnou diagnostiku a léčbu. Praktická část je věnována vlastnímu realizovanému výzkumu, který probíhal od listopadu 2009 do ledna 2010 v krajských městech a obcích Karlovarského kraje. Pro jeho provedení byla použita forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a jako technika sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořily děti mladšího školního věku ze 4. a 5. tříd 1. stupně základních škol. Jak ukázaly výsledky výzkumu, děti, jenž žijí ve velkých městech, mají takřka srovnatelný výskyt alergií jako děti z malých obcích. Z výsledků dále vyplývá, že děti, které jsou nejvíce vystaveny zakouřenému prostředí doma, mají i největší výskyt alergií, narozdíl od dětí, které nejsou exponovány tabákovému prostředí vůbec, u kterých převažuje naopak absence alergií. Při zkoumání, zda má nedostatek mikrobů vliv na výskyt alergií u dětí, bylo v případě používání dezinfekčních prostředků prokázáno, že kratší intervaly v jejich používání, mají vliv na výskyt alergií a naopak. Z výzkumu dále vyplývá, že složky, jež se podílejí na charakteru bydlení, mají v případě alergií dosti individuální projevy a nelze je tedy obecně označit za významné činitele. Výsledky tohoto výzkumu mohou přinést užitečné informace dětským alergologům a rovněž široké veřejnosti, u které můžou získané poznatky zvýšit zájem o tuto problematiku a zlepšit tak preventivní i represivní opatření v této oblasti.
|
host ::
RSS.